Pochází z Asie, Indonesie. Jedná se o kovový bicí hudební nástroj. Údajně vychází z bronzových bubnů z Číny, asijských činelů, možná i z evropských zvonkoher. Vždy se jedná o kruhový nástroj bronzového plechu o různém průměru a tloušťky. Obvykle mívá zahnutý okraj a některé typy mají uprostřed polokulovitý výstupek, který zlepšuje čitelnost tónové výšky gongu. I bez výstupku je gong vždy nástroj s určitou výškou tónu. Délka zahnutých okrajů, přítomnost výstupku, jeho rozměr a síla plechu ovlivňují kvalitu zvuku a jsou různé pro jednotlivé typy gongů – Javánský, Thajský, Turecký, Čínský...

Při muzikoterapii používám gongy z rodiny Čínských gongů  – Větrné gongy. Jejich zvuk je plný vibrací a energie. Má velmi silné muzikoterapeutické účinky. Jeho použití v muzikoterapii je nenahraditelné.