Zpěv a lidský hlas je základní „hudební nástroj“, nejsilnější muzikoterapeutický prostředek, který při muzikoterapii používáme. Muzikoterapeutické zpěvové techniky pomáhají znovu obnovit a rozvíjet pomocí hlasu vyjadřovat se, komunikovat a sdělovat své emoce. Užití muzikoterapeutických zpěvových technik vede k rozezvučení a rozezpívání klientů, kteří nemluví ani nezpívají. Užití zpěvových technik je zvláště vhodné u klientů s autismem a logopedickými vadami. Dochází k uvolnění hlasivek, orofaciálního aparátu, dýchacích svalů, vytváří se brániční dýchání. Na energetické úrovni dochází k emočnímu, komunikačnímu a energetickému odblokování. Počáteční nedokonalosti a nesmělé projevy je třeba překonat a klienty co nejvíce podpořit v jejich snaze. Muzikoterapeut používá zpěv a alikvotní zpěv samostatně, a také současně s hrou na muzikoterapeutické nástroje. Dále zpěvem doprovází skupinové aktivní techniky. Svým příkladem motivuje ostatní ke společnému zpěvu. Při zpěvu nepoužívá konkrétní text, ale muzikoterapeutem vytvořenou vlastní vokální prařeč. Velice účinné je užití energetických vokálů é-ó-í-ú-á-m. Při technice hry na djembe a muzikoterapeutické pohádce lze také zařadit i zpěv speciálně složených jednoduchých písní.
